|
| |
|
| |
|
|
Vybrané aspekty kvality života osob se sluchovým handicapem: Pokus o etický pohled.
BÍLKOVÁ, Ladislava
Práce se zabývá kvalitou života sluchově handicapovaných v různých životních etapách s využitím kompenzačních pomůcek, které mají vliv na jejich plnohodnotný a kvalitní život z etického hlediska. Zákonem č. 329/2011 Sb., nastavením podmínek pro přiznání kompenzačních pomůcek pro osoby sluchově postižené a rolí sociálního pracovníka na sociálním odboru Úřadu práce a etickými přístupy. Sepsáním diplomové práce docházím k závěru, že při posuzování žádostí podle zákona o kompenzačních pomůckách se přihlíží k 30let starému nastavení celkových sluchových ztrát. V naší společnosti došlo od té doby k velkým změnám, prosazuje se integrace, inkluze, sociální začleňování, a přesto se ve vyhlášce změnila jen nabídka kompenzačních pomůcek. Změnou, snížením celkových sluchových ztrát z 85 % dle Fowlera v zákoně na méně by se dosáhlo lepší využitelnosti některých kompenzačních pomůcek ve prospěch osob se středně těžkou až těžkou ztrátou sluchu a tím i k jejich lepšímu začlenění do společnosti i kvalitnějšímu životu těchto osob. Dalo by se také uvažovat o větších kompetencích posudkových lékařů či sociálních pracovníků s důrazem na individuální posouzení žádostí dle sociální a životní situace žadatele.
|
|
|
Vliv otužování na duševní pohodu vybraného vzorku populace
SCHWACHOVÁ, Nikola
Chladová expozice aktivuje sympatikus nervové soustavy a zvyšuje koncentraci beta-endorfinu a noradrenalinu v krvi, může tedy přispívat k celkové duševní pohodě. Cílem této diplomové práce je shromáždit data vybraného vzorku populace o jejich duševní pohodě a zároveň četnosti otužování a zjistit možnou souvislost. Výzkumu otužování se zúčastnilo 39 studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity ve věkovém rozmezí 19 - 25 let. Probandi byli rozděleni do experimentální a kontrolní skupiny. Po dobu cca 3 měsíců se 26 probandů otužovalo formou studených sprch. Data o struktuře psychického stavu probandů byla získána pomocí dotazníku SUPOS před a po období otužování. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že experimentální skupina vykazuje vyšší míru duševní pohody, činorodosti, se současným poklesem pocitů impulzivnosti, psychického nepokoje a úzkostného očekávání a obav. Zjištěné rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Závěrem této diplomové práce nelze konstatovat potvrzení pozitivního vlivu otužování organismu na duševní pohodu člověka.
|
|
|
Životní styl seniorů v kontextu sociální práce
POPELOVÁ, Miroslava
V této práci jsem se nejprve zaměřila na definování pojmů stárnutí, stáří a senior. Především se zde zabývám zdravím a životním stylem ve stáří, konkrétně výběrem několika sociálních determinant zdraví, které ovlivňují život seniorů. Dále popisuji, jak by starší generace měla pečovat o své zdraví v oblastech výživy, pohybu, spánku, psychické pohody a způsobech zvládání stresu. V souvislosti se zdravým a aktivním stárnutím je v práci psáno také o důležitosti sociálních služeb, které seniorům mohou pomoci řešit jejich náročnou životní situaci ať už z důvodů sociálních, ekonomických či zdravotních. Pro svou bakalářskou práci jsem stanovila dva cíle výzkumu. Prvním cílem bylo zmapovat životní styl jako sociální determinantu zdraví ve stáří. Druhým cílem bylo zjistit, zda a jakým způsobem seniorky pečují o své zdraví. Výzkumná část bakalářské práce se týká životního stylu seniorů žijících v domácím prostředí na Trhovosvinensku. Pro zjištění potřebných informací byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkumné šetření bylo vybráno pět komunikačních partnerek ve věku 65+ a to metodou Snowball sampling. Získaná data byla zpracována metodou vytváření trsů, kdy jednotlivá data byla rozdělena do skupin na základě podobnosti výroků, které se vztahovaly k jednotlivým okruhům. Z výzkumu vyplynulo, že oslovené seniorky mají určité povědomí o zdravém životním stylu v oblasti pohybu, spánku, psychické pohody, zvládání stresu a výživy. Avšak výsledky šetření ukazují především na nedostatky v oblasti stravování, jelikož třem seniorkám z pěti hrozí riziko podvýživy. Dotazované seniorky si nejvíce cení svých rodin a dobrých vztahů s jejich blízkými. Potřebují cítit, že je má stále někdo rád a mohou se na ně obrátit, kdykoliv je to zapotřebí. Pokud rodina a přátelé nemají čas, seniorky se mohou obrátit na Pečovatelskou službu Ledax, o.p.s. v Trhových Svinech, která jim např. doveze obědy nebo je doprovodí k lékaři. Bylo zjištěno, že na Trhovosvinensku chybí služby, které by seniorky využívaly ve svém volném čase a setkávaly se tak se svými přáteli při nejrůznějších činnostech. Za takovými službami musí jet do Českých Budějovic, kde je nabídka služeb pro seniory na vyšší úrovni.
|
|
|
Vliv stresových faktorů na životní spokojenost
Oborná, Denisa ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, zda a případně jaký vliv, mají stresové faktory na životní spokojenost dospělých jedinců. Zaměřuje se také na to, jaké jiné aspekty jsou při tomto zhodnocování důležité. Je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož jednotlivé osoby podaly autentické výpovědi při posuzování jejich životní spokojenosti a podmínkách, které toto hodnocení významně utváří. Pozornost byla věnována jak negativním, tak také pozitivním vlivům a strategiím při vyrovnávání se s obtížnými situacemi, se snahou nalézt podobnosti a odlišnosti a zhodnotit podstatné faktory. Cílem také je, ukázat možnosti k naplňování vyšší míry tohoto uspokojení. Nejdůležitější přínos práce vidím v upřímných a komplexních výpovědích jedinců k tomuto tématu a v možnosti, zamyslet se díky nim nad vlastním přístupem k životu a nad mírou a limity pro dosažení životní spokojenosti obecně. KLÍČOVÁ SLOVA
Životní spokojenost, stresové faktory, odolnost, psychická vyrovnanost, duševní pohoda
|
host ::
RSS.